ÚVOD
V praxi není výjimečné, že lidé uzavírají smlouvy obsahující tzv. zneužívající ujednání. Ačkoliv vždy doporučujeme každou smlouvu před podpisem pečlivě pročíst, chápeme, že v reálném životě tomu tak není vždy. Zákon na tuto situaci pamatuje a spotřebitele chrání. V tomto článku se zaměříme právě na úpravu zneužívajících ujednání jako na jeden ze způsobů zákonné ochrany spotřebitele. Na konci také uvedeme pár tipů pro podnikatele.
CO JSOU ZNEUŽÍVAJÍCÍ UJEDNÁNÍ
Podle zákona[1] se za zneužívající považují taková smluvní ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To však neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
Zjednodušeně řečeno jde o taková ustanovení smlouvy, která spotřebitele neférově znevýhodňují a narušují rovnováhu mezi právy a povinnostmi smluvních stran.
Aby bylo možné smluvní ustanovení označit za zneužívající, musí být tedy kumulativně splněny dvě podmínky:
1) rozpor s požadavkem poctivosti
2) podstatná nerovnováha mezi právy a povinnostmi smluvních stran, která je v neprospěch spotřebitele
Zda je konkrétní ujednání zneužívající se posuzuje vždy individuálně, a to s ohledem na povahu předmětu závazku, další smluvní ujednání a veškeré okolnosti, za nichž byla smlouva uzavřena. Význam mohou mít i ustanovení obsažená v jiné smlouvě, na kterou dané ujednání navazuje nebo s ní souvisí. Posouzení se tedy neomezuje na samotný text, ale zohledňuje celý kontext.[2] Rovněž je třeba zdůraznit, že spotřebitel nemusí být v každé situaci slabší stranou. Při posuzování je nutné vždy vycházet z konkrétních okolností daného smluvního vztahu.
Účelem zákonné úpravy je především ochrana spotřebitele, který ve většině případů přistupuje na předem připravené smluvní podmínky ze strany prodávajícího, aniž by měl reálnou možnost jejich obsah ovlivnit. Právě takto jednostranně stanovené podmínky pak mohou být zneužívající.
BLACKLIST
Zákon dále pracuje s tzv. blacklistem, tedy výčtem smluvních ujednání, která jsou vždy zneužívající. Není tedy nutné zkoumat podmínky, o kterých jsme hovořili výše. Tento seznam je obsažen v § 1814 odst. 1 občanského zákoníku.
Na tento výčet navazuje tzv. greylist, který se nachází v druhém odstavci téhož ustanovení. Ujednání uvedena v greylistu se rovněž považují za zneužívající, ledaže podnikatel domněnku[3] o zneužívající povaze vyvrátí. Bude-li však podnikatel pasivní a nic nezpochybní, bude se jednat o zneužívající ujednání.[4]
Níže přikládáme úplné znění § 1814 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, tedy tzv. blacklistu a greylistu:
1) Zneužívající jsou vždy ujednání, která
a) vylučují nebo omezují spotřebitelova práva z vadného plnění nebo na náhradu újmy,
b) spotřebitele zavazují plnit, zatímco podnikateli vznikne povinnost plnit splněním podmínky závislé na jeho vůli,
c) umožňují, aby podnikatel nevydal spotřebiteli, co mu spotřebitel vydal, i v případě, že spotřebitel smlouvu neuzavře nebo nesplní závazek, aniž má spotřebitel právo na přiměřenou náhradu, pokud smlouvu neuzavře nebo závazek nesplní podnikatel,
d) zakládají podnikateli právo odstoupit od smlouvy bez důvodu, zatímco spotřebiteli nikoli,
e) umožňují, aby si podnikatel v případě, že ze své vůle ukončí závazek, ponechal peněžitá plnění uhrazená za plnění, které dosud neposkytl,
f) zavazují spotřebitele neodvolatelně k plnění za podmínek, s nimiž neměl možnost seznámit se před uzavřením smlouvy,
g) dovolují podnikateli, aby ze své vůle změnil práva či povinnosti stran,
h) umožňují podnikateli zvýšit cenu, aniž bude mít spotřebitel při podstatném zvýšení ceny právo od smlouvy odstoupit,
i) automaticky prodlužují závazek, je-li konec lhůty pro odmítnutí prodloužení nepřiměřeně vzdálen dni, kdy má k prodloužení dojít,
j) umožňují podnikateli určovat, zda je zboží nebo služba v souladu se smlouvou, nebo mu svěřují výlučné právo vykládat kterékoli smluvní ujednání,
k) omezují povinnosti podnikatele, k nimž ho zavázali jeho zástupci, nebo je podmiňují dodržením zvláštní náležitosti,
l) ukládají spotřebiteli pro případ porušení povinnosti nepřiměřenou sankci,
m) vylučují nebo omezují právo spotřebitele podat žalobu nebo použít jiný procesní prostředek, omezují důkazní prostředky, které má spotřebitel k dispozici, nebo ukládají spotřebiteli povinnost prokázat skutečnosti, které by podle zákona měl prokázat podnikatel,
n) zbavují spotřebitele jeho práva určit, který závazek má být poskytnutým plněním přednostně uhrazen,
o) zavazují spotřebitele splnit povinnost vůči podnikateli, i když podnikatel povinnost vůči spotřebiteli nesplní, nebo
p) umožňují podnikateli postoupit smlouvu, může-li to vést ke zhoršení postavení spotřebitele.
(2) Má se za to, že zneužívající jsou ujednání, která (greylist)
a) zakládají podnikateli právo vypovědět závazek bez důvodu hodného zvláštního zřetele bez přiměřené výpovědní doby,
b) odkládají určení ceny až na dobu plnění, nebo
c) vylučují nebo omezují právo spotřebitele vůči podnikateli v případě nesplnění povinnosti ze strany podnikatele, včetně možnosti započtení pohledávky spotřebitele proti pohledávce podnikatele.
VÝJIMKY
Jak jsme již uvedli výše, ochrana spotřebitele není absolutní. Samotné znění zákonného ustanovení výslovně stanoví, že pravidla týkající se zneužívajících ujednání neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, pokud byly tyto informace spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
Zjednodušeně řečeno, spotřebitel si pro sebe může uzavřít nevýhodnou smlouvu. Může se sám rozhodnout, jaký produkt si koupí a za jakou cenu. Zákon chrání svobodnou vůli spotřebitele, ale vyžaduje, aby bylo rozhodnutí učiněno dostatečně informovaně.
Příklad: Spotřebitel koupí mobilní telefon za podstatně vyšší cenu, než je běžná tržní hodnota téhož modelu. Spotřebitel je o celkové ceně přesně informován a rozhodne se nákup provést. V takovém případě se nejedná o zneužívající ujednání, jelikož spotřebitel jednal na základě jasných a srozumitelných informací.
SHRNUTÍ
Pro přehled uvádíme stručné shrnutí klíčových pravidel. Základní podmínkou pro posouzení ujednání jako zneužívajícího je existence spotřebitelské smlouvy. Pokud nejste ve smluvním vztahu v postavení spotřebitele, právní úprava zneužívajících ujednání se na vás nevztahuje. Kdy se nacházíte v postavení spotřebitele vysvětlujeme v článku „kdo je spotřebitel„.
Pokud jste ve smluvním vztahu v postavení spotřebitele, je dále nutné posoudit, zda dané ustanovení spadá pod tzv. blacklist nebo greylist dle § 1814 občanského zákoníku. Pokud tomu tak není, je třeba vyhodnotit, zda jsou naplněny podmínky tzv. generální klauzule, kterou jsme popsali výše.
Jestliže dané ujednání spadá do blacklistu, greylistu, nebo naplňuje podmínky generální klauzule, jedná se o zneužívající ujednání.
NÁSLEDEK ZNEUŽÍVAJÍCÍHO UJEDNÁNÍ
Pokud se ve smlouvě skutečně nachází zneužívající ujednání, nastává právní následek upravený v § 1815 občanského zákoníku, podle něhož se k takovému ustanovení nepřihlíží. Jinými slovy: ustanovením nejste vázáni.
TIPY PRO PODNIKATELE
Na závěr přinášíme alespoň několik praktických doporučení pro podnikatele, která mohou pomoci předejít budoucím problémům nebo sporům se spotřebiteli.1. Nepřejímejte obchodní podmínky bez kontroly
Vzory obchodních podmínek a smluv, které kolují po internetu, často obsahují ustanovení, jež mohou být problematická. Doporučujeme proto tyto vzory vždy pečlivě zkontrolovat a přizpůsobit konkrétnímu produktu, nebo službě.
2. Dbejte na transparentnost a srozumitelnost komunikace
Transparentní a srozumitelná komunikace smluvních ujednání výrazně minimalizuje riziko pozdějších sporů. Klíčová ustanovení doporučujeme spotřebiteli zpřístupnit přehlednou formou, popřípadě také zvýraznit.
3. Uchovávejte komunikaci, ke které došlo před uzavřením smlouvy
Záznamy o komunikaci (např. e-maily) mohou sloužit jako důkaz, že bylo určité ujednání individuálně sjednáno, nebo že byl spotřebitel dostatečně informován.
4) Poraďte se s právníkem při nastavení obchodních podmínek
U složitějších nebo opakovaně používaných smluv je vhodné konzultovat jejich znění s právníkem. Právní odborník pomůže nastavit podmínky tak, aby odpovídaly aktuální legislativě a vašim potřebám.
ZÁVĚR
Zákonná ochrana spotřebitele před zneužívajícími ujednáními představuje důležitý korektiv vůči smluvní nerovnováze, která může vzniknout při uzavírání smluv s podnikatelem. Jak však z článku vyplývá, ochrana není bezbřehá. Pokud máte podezření, že smlouva, kterou jste uzavřeli, obsahuje zneužívající podmínky, doporučujeme její text pečlivě posoudit – případně se obrátit na odborníka. Děkujeme za přečtení článku a doufáme, že vám přinesl zamýšlenou informační hodnotu.
[1] § 1813 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“)
[2] § 1813 odst. 2 OZ
[3] V tomto případě se jedná o tzv. vyvratitelnou domněnku. Zákon předpokládá, že je dané ujednání zneužívající, avšak tento předpoklad je možné vyvrátit. Podnikatel může domněnku vyvrátit například tím, že prokáže individuální projednání ujednání se spotřebitelem.
[4] HULMÁK, Milan. Kontrola cenových ujednání ve spotřebitelských smlouvách. Právní instituty. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 55